Chrigel Maurer je jeden z nejlepších pilotů světa, na kontě má takové úspěchy jako trojnásobné vítězství legendárního závodu Redbull X-Alps. Lucian Haas jej ve svém blogu lu-glidz vyzpovídal. Mě se podařilo získat od něj svolení k překladu tohoto zajímavého interview.
Hodně pilotů mluví o tvém stylu létání a schopnosti najít tu nejlepší trasu, například právě v závodu X-Alps, jako o snu. Máš občas sny o létání?
Snění je součástí mého psychyckého tréninku. Představuji si nové lety nebo akrobatické manévry dokud neusnu a potom o nich sním. Už se mi stalo, že jsem se probudil a sen byl tak skutečný, tak jako by se ty věci reálně staly. Potom jsem je dokázal i ve skutečnosti. Mnoho z mých splněných cílů vznikly nejdříve jako sen.
Jaký je tvůj nadcházející projekt, o kterém v současnosti sníš?
Ze sportovního pohledu vidím X-Pyr jako nový, vzrušující projekt. Nebo přeletové létání v Alpách, přemýšlím nad možností uletět 300km FAI na paraglidu. Další věcí, tkerá mne motivuje je práce na dokumentu pro švýcarskou televizi. Dlouho jsem o něčem takovém přemýšlel, ale teprve teď se mi podařilo tuto myšlenku začít realizovat. Film bude o posedlosti paraglidingem, co je při něm možné a jako to funguje – to vše popsáno jako součást mého biografie. Budeme na tom pracovat tohle léto.
X-Pyr je podobný závod ve stylu běž a leť, tak jako X-Alps ale v Pyrenejích. Co tě k závodu táhne, když už jsi několikanásobně vyhrál o hodně prestižnější závod?
X-pyr je pro mne novou motivací. Nová krajina, scenerie, oblast. Motivací je naučit se tyhle hory a jak je překročit.
Znáš dobře Alpy, a hlavně švýcarskou část. Jak bys vyhodnotil svoje šance v tomto novém prostředí, v Pyrenejích?
Pořád mám v Alpách co objevovat. Chtěli bychom například navštívit všech 152 chat Švýcarského Aplského Klubu pouze pomocí vlastních nohou a křídla. Pro X-Pyr jsem si nestanovil jako nezbytný cíl vyhrát, vidím možnosti jinde.
Získávat zkušenosti je jedna věc. Předávat tyhle zkušenosti ostatním je věc druhá. Nabízíš pilotům individuální tréninky, které jsou ušité na míru jejich schopnostem a cílům. Jaká témata s nimi řešíš nejčastěji?
Je tady jedna otázka, se kterou přichází mnoho pilotů: „Jak mohu dělat náš port bezpečně? Jak poznám co je ještě bezpečné, a co není?“ Většina pilotů, stejně tak já, má zábrany. Nemusí to vést k tomu, že by se chtěli vzdát, ale létájí s úzkostí. Takový stres je velký problém. Druhá nejčastější otázka je: „Jak můžu najít stoupavý proud, když jej nemůžu vidět? Jak to, že Chrigel vždycky ví kde nastoupat a jaká je nejlepší trasa?“
Jsou také otázky, které jsou důležité, ale piloti se na ne neptají?
Ano, otázky přístupu. Nejčastěji piloti přistupují k mému kurzu tak jako například k SIV výcviku. Zaplatí a očekávají, že najednou dostanou všechny moje znalosti a zkušenosti. To je pro mě velká výzva! Očekával bych, že se budou mnohem častěji ptát: „Co mám na svém létání změnit abych byl lepší?“ Pokud pilot dokáže mít kritický pohled na svoje schopnosti a přemýšlí o nich, je to ten správný základ k tomu je zlepšit. Ale bohužel, tyto otázky jsou pořád málo zmiňované.
Znamená to, že piloti jsou šťastnější při snění? Sní o tom lítat jako ty, ale nedělají adekvátní kroky k tomu aby se tak stalo ve skutečnosti?
Přesně. Je to jako ledovec. Pod hladinou je 90% tréninků, díky kterým je možno dosáhnout té 10% špičky viditelných výkonů. Piloti často viní vybavení z nedostatku výkonu, nebo podmínky kvůli incidentům, než aby se kriticky podívali na sebe. Porovnávají se s ostatními, aniž by vzali v potaz rozdílné okolnosti. Například si neuvědomí, že ostatní mohou létat na lepších, výkonnějších křídlech, právě protože víc trénují a létají víc intenzivně.
Vždycky chceš létat nejlepší vybavení. Minulý rok jsi přešel od Advance k Ozone abys mohl zůstat o krok napřed na soutěžích. Tahle změna způsobila rozruch na paraglidingové scéně. Teď jsi odešel od Ozon. Proč?
Jako profesionální sportovec a pilot, pro sebe chci to nejlepší vybavení. S ohledem na Ozone: Nikdy jsem se nestal součástí vývoje, byznysu. Naše kooperace prostě nefungovala, tak jak původně měla. Výbava pro rok 2013 byla v pořádku, ale teď se musím dívat dál. Proto jsem se rozhodl zatím se nepřidávat k žádnému teamu.
Na jakém křídle poletíš X-Pyr?
Ještě jsem se nerozhodl, snažím se najít nejlepší možnost.
Děláš hodně testování a máš skvělý přehled. Jaký je tvůj názor na vývoj? Je zde nějaký směr, o kterém si myslíš že zachází příliš daleko nebo jde nesprávnou cestou?
Kdybych to věděl, s největší pravděpodobností bych byl manažer. Jsem fascinován, tím jak X-Alps popostrčily vývoj ultralehkého vybavení. Lehkou výbava prorůstá celým paraglidingem. Samozřejmě, odlehčený vybavení si žádá adekvátní zacházení a péči, pokud má vydržet delší dobu. Ani křídla pro běžné létání dnes nejsou konstruována dostatečně robustně.
Myslíš si tedy, že si piloti vybírají zbytečně lehké vybavení?
Já si vždycky určím na co budu svoje vybavení používat. Když to vím, podívám se co je dostupné a vyberu si pro sebe to co mi nejvíc sedí. Jakmile mám vybavení doma, zkontroluji jej a zjistím na co si s ním mohu dovolit. Jen málo pilotů si o tom dokáže udělat nadhled. Nejdřív se zaměří pouze nad výhodami lehkého vybavení, ale teprve později si uvědomí jeho nevýhody. Ale trh tohle časem zklidní.
Minulý rok jsi navrhoval paraglidingové vybavení, součástí toho byla také ultralehká sedačka. Můžeme od produktů se značkou „CM“ očekávat něco víc?
Ne v současné době. Trh je tímto vybavením nasycený. Navíc, nevidím svoje silné stránky zrovna v oblasti návrhu kluzáků. Mojí nejsilnější zbraní jsou zkušenosti, které mám. V současné chvíli jsem motivován předávat svoje zkušenosti dál a o to se starám.
Jaká byla nejnebezpečnější situace do které si se při létání dostal?
Nejvíc nebezpečných situací jsem zažil ve chvílích, kdy jsem si jej neuvědomoval. Být připraven na nebezpečí a adekvátně reagovat, je možné jen když o něm víte a jste připraveni.
Asi dokážeš vyhodnotit situaci jako nebezpečnou lépe než ostatní, díky zkušenostem které máš. Myslíš si že jsi stále v bezpečí?
Ne. Protože dost často jdu do extrému. Chci zjistit co je ještě možné, a co už je za hranou. Už jsem celkem třikrát házel záložní padák. Když padáte na otevřené záložce, ještě to neznamená, že jste v bezpečí a všechno dopadne dobře. Svojí roli hraje taky trocha štěstí. Taky jsem zažil dost tvrdých přistání. Například, když jsem trénoval wingovery blízko země a vzduch byl o něco víc turbulentní, než jsem očekával, stalo se mi že jsem měl pár tvrdších kontaktů se zemí. Ale mám díky tomu jsem teď zas o něco zkušenější.
Jsou nějaké věci, které by sis dovolil dříve, ale teď se jim vyhýbáš protože jsi otec dítěte?
Snažím se všemu věnovat víc pozornosti. Už nelétám s rogalem. Musel bych se tomu věnovat o hodně víc, abych létal bezpečně a to i přesto, že jsem byl ve Švýcarsku šampion v roce 2007. Nemám na to prostě dost času. Rád bych si zkusil skákání z letadla, basejump, létání s větroni apod. No ale raději se držím bezpečnější cesty. Omezil jsem svoje aktivity na paragliding a věřím svým instinktům.
Zdroj: Se souhlasem autora La Haas převzato z lu-glidz blog
Related Posts
